Aneta Lekešová je školní psycholožka na brněnské základce.
Jako školní psycholožka pracuji se žáky, učiteli i s rodiči. Se žáky pracuji individuálně, například když mají nějaké osobní potíže, ale i v rámci třídního kolektivu. Mohou za mnou kdykoli přijít – třeba když se necítí dobře, nebo sami… je to pestrá škála. Ve třídě pak společně pracujeme na nastavování fungování kolektivu, na vztazích nebo na spolupráci.
Ve škole jsem ale i pro učitele a učitelky a vždycky mě potěší, když za mnou někdo z nich přijde. Mohou přijít kvůli sobě nebo kvůli některému ze svých žáků. Vnímám to jako odvážný krok, když za mnou přijdou – když si všimnou, že žákovi není v kolektivu dobře a chtějí poradit, jak s ním pracovat dál. Vážím si toho, když si to uvědomí, nevrhnou se do řešení po hlavě sami, ale přijdou si před tím ke mně pro radu. Myslím si, že to je známka jejich profesionality.
Přijde mi, že nejdůležitějším nástrojem pro učitele je důvěra. Žáci by z něj měli cítit, že se mu mohou svěřit. Pokud tuto důvěru učitel dokáže nastavit, je to základ pro předcházení nebo začátek řešení spousty potíží, se kterými žáci potřebují pomoct.
Obzvlášť k začátku roku by učitelé měli přicházet do školy otevření situacím, které se mohou dít. Přijde mi skvělé, když učitel dětem nabídne, že je ve třídě pro ně a že za ním můžou přijít. To beru jako základní krok k well-beingu dětí a takovou pomoc mohou nabídnout učitelé i na školách, kde žádného školního psychologa nebo psycholožku ještě nemají.
